Náročný kolektiv - sdílení z praxe 1

2.ročník ZŠ - 15 žáků ZŠ (7 holek, 8 kluků). Velká škola (v každém ročníku 5 tříd), ve velkém městě.

Informace, které jsme o třídě dostali předem:

V kolektivu jsou dva žáci s PAS. Ostatní žáci jsou hodně temperamentní. Ve třídě je spolu s paní učitelkou třídní i paní asistentka. Popis třídní atmosféry: Žáci jsou naprosto bez motivace, učení je nebaví. Při výuce se nesoustředí, vzájemně se ruší. Ve třídě je neustálý hluk. Velký hluk těžko snášejí žáci s PAS. Kvůli hluku mívají často záchvaty vzteku.

Naše postřehy ze třídy:

Atmosféra ve třídě byla velmi negativní. Žáky naprosto nic nebaví, všechno negují. Stále se pošťuchovali, křičeli, skákali po lavicích, lezli pod lavicemi. (A to mluvíme o vyučování.) Nechtěli mi dát prostor ani k představení svého jména. Nechtěli mě vůbec poslouchat. Po mém důsledném vyžadování klidu se mi, po docela dlouhém čase, podařilo program začít tak, aby mě žáci vnímali. Jedna holčička neustále opakovala, že nechce být dobrým člověkem. Bylo až zarážející, že takto malé děti jsou tak velmi negativní a úplně bez motivace. Začalo teda naše zjišťování důvodu, proč se tak žáci chovají. Brzy jsme zjistili, že hlavní alfou třídy je právě holčička, která negativní přístup projevovala úplně nejvíc. Tato dívka velmi ovlivňovala to, jak se ostatní žáci chovají. Pokud měla dobrou náladu, celkově se s třídou dalo pracovat. Pokud měla dívenka špatnou náladu, odrazilo se to na chování celé třídy. Po rozvoru s pedagogy jsme zjistili, že rodiče od zmíněné holčičky se rozvádějí a nejspíš je celá situace hodně emočně náročná. Domluvili jsme si proto s rodiči schůzky, kdy já a paní učitelka jsme se sešli s každým rodičem zvlášť. Opravdu z rozhovoru vyplynulo, že rozvod je velmi náročný. Rodičové jsou plni emocí, které si různě ventilují přes děti. Rodičům jsme vyjádřili podporu a oni sami při rozhovoru vyjádřili, že si uvědomují, jak těžko celou situaci děti zvládají. Ale též vyjádřili, že pod tíhou emocí nejsou schopni "rozumně" jednat. Doporučili jsme proto rodině organizaci, která pomáhá rodinám rozvod zvládnout co nejcitlivěji a nejdůstojněji, co to jde. Ti s doporučením souhlasili a na organizaci se obrátili. S holčičkou, jejím sourozencem i rodiči začala pracovat terapeutka.

Se třídou jsme se zaměřili na aktivity, které navozují pozitivní atmosféru. Například, paní učitelka přinesla třídního maskota (v tomto případě takového plyšového psa) a jeho kroniku. Každý týden se vylosoval jeden žák, který dostal třídního maskota na starosti. Maskota si odnášel domů. Po týdnu žák předal maskota paní učitelce a s ním i krátkou zprávu o tom, co s ním všechno maskot zažil. Mohlo to být doplněno i obrázky pro ty, kteří neradi něco píšou. Zpráva byla vlepena do kroniky. Vrácení maskota i nové losování probíhalo každé pondělí při ranním kruhu v třídnické hodině. Aktivita žáky velmi bavila. Každý se moc těšil, až si maskot vylosuje je. Samozřejmě ty, kteří už maskota měli z losování vyřaďte, dokud se všichni neprostřídají. Poté můžete začít nanovo.

Nastavil se také řetězec důsledků, který se bude uplatňovat v případě nekázně a věnovali jsme se i třídním pravidlům, jejich smyslu apod. Musím říct, že pravidla měla tato třída velmi pěkně nastavená, i tak jsme tomu věnovali dostatečnou pozornost. Hlavně těm důsledkům a postupům v případě nekázně, aby v tom bylo jasno a vše bylo jednotné. Spolupráce mezi paní učitelkou a paní asistentkou byla ukázková.

Změny v přístupu a doporučení:

Kronika třídního maskota.

Aktivity podporující pozitivní smýšlení.

Odkaz na podpůrnou organizaci, která pomáhá rodinám procházející rozvodem.

Hodnocení po 6ti měsících:

V této třídě proběhla náprava velmi rychle. Tím, že hlavním důvodem byla nešťastná dívenka, která se po docházení k paní terapeutce opravdu brzy uklidnila a celý rozvod lépe snášela, se kolektiv celkově uklidnil. Aktivita s třídním maskotem je velmi bavila. Při ranním kruhu si vyprávěli, co vše s třídním maskotem prožili, z čeho mu vyrobili postýlku a tak. Bylo vidět, že aktivita vnesla do třídního života nový vítr. V hodinách žáci krásně pracovali, pravidla dodržovali. Samozřejmě paní učitelka říkala, že bylo nutné tu a tam žáky kázeňsky umravnit dle nastaveného postupu důsledků. Ale v žádném případě se to nedalo srovnat s atmosférou při prvním setkání, které bylo velmi negativní a hektické. Dívenka se uklidnila, zároveň s ní i celá třída. Žáci s PAS přestali mít tak časté výbuchy křiku. Pro ně bylo velmi stresující, jak se ve třídě neustále křičelo, proto četnost výbuchů tak eskalovala.

Více příběhů na toto téma sdílíme na webináři "Hluk ve třídě": 

(Helena Stružinská, ředitelka Centra Pochodeň)